Na druhdy podmračených metalových tvářích se náhle rozjasňuje. Děti posledního soudu nacházejí klíčící výhonky radosti v prosvětlených zahradách jara. V jejich duši sice rezonují ozvy byvšího smutku, avšak jsou už jaksi zmoudřelé a dospělejší. A přesvědčivější. Tak to chodí, tvůrčí zrání je krásná věc, obzvlášť, zraje-li se do téhle plnokrevné a lahodné podoby, jakou zachycuje kotouček „Timelessness“ skupiny MEMORIA.

Kořeny tohoto dnes sedmitičlenného seskupení sahají do roku 1998 ke kapele MYSTERY, z níž MEMORIA povstala. Kapela má za sebou album „Children Of The Doom“ ještě v dresu Leviathan Records a v kapse přestup do prestižního Redblack týmu a velmi slušný debut v jeho barvách. Jak už to tak chodí, červenočerní sází na kvalitní hráče a nejinak je tomu v případě MEMORIE, která navíc logicky zapadá do evolučního procesu, kterým prochází moravská post-doomová scéna. Nutno však zdůraznit, že “Timelessness“ rozhodně není deskou, která by vývoj posouvala dál, zato však těží ze všech jeho vyzkoušených možností... Zdá se vám to hodné opovržení? Ale to biblické rčení o vrhu kamenem znáte, že...

Už sám název kapely zkušeným etymologům napoví, kam s ní. Redakční kolega Manatar, expert na líbivou severskou chandru, by vám dozajista vysvětlil, co značí koncovka -ia v názvu. Baže, prvky gothic/doomové severské školy se tvorbě moravských kvítků skutečně nacházejí, byť nejsou zrovna do uší bijící. Určité styčné plochy s novou větví severských kapel jako TRISTANIA nalézám zejména ve využití klávesových rejstříků, které se vzpouzejí jednoduchému slovnímu popisu. Velice často jsou to právě klávesy, které jsou v kompozici nosníkem melodie, na nějž se posléze nabalují vokální linky a další nástroje. Moderní „těkavý a syntetický“ vzorek klapkostroje dominuje například v hodně svižné a svěží „Frost Explosion“, ale s velmi jednoduchým a účelným klávesovým motivem se potkáte třeba ve „Vanity Fair“. Po kytarové stránce je „Timelessness“ bližší spíše veleúspěšným americkým „objevitelům“ dávno objeveného – EVANESCENCE. Spíše než na složitý riff narazíte na ostrý, nu-metalově úderný a jednoduchý riff, který ale v kombinaci s dobře napsanými a ještě lépe nazpívanými vokálními linkami, tvoří kontury rukopisu MEMORIE, rukopisu, který je skvěle čitelný, má tah na branku a vzdušnou písničkovou atmosféru. Výkon zpěvačky Andrey Baslové je jednoznačnou ozdobou, její hlas je řekněme typicky „moravsky rockový“, něžný, kde je něhy zapotřebí, rozjitřený a silou překypující, kde je zapotřebí energie...

Co odlišuje toto moravské seskupení od sterilní goticko-rockové školy? Jednoznačně genetický kód moravského doomu, který je vepsán zejména do partů violy, ale i do jednotlivých melodických motivů (zejména v „Life Springing Wild“ nelze nepostřehnout silný vliv SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY a moravského doomu). Následkem toho není MEMORIA jakousi mezinárodní (rozuměj: indiferentní) gotickou záležitostí, ale seskupením, které má jasnou tvář, výborný zvuk a produkci, která k desce padne. Pokud se propříště dokáže ještě víc oprostit od jasně slyšitelných vlivů jiných kapel a naplno vykročit cestou silné rockové písně se svojskou pečetí („Dragonflies Tales“, „Frost Explosion“, „Vanity Fair“), případně si ještě více pohrát se strunným doprovodem (a „Another Chance“ s violovým motivem, který jakoby pocházel ze starých Herzových pohádek, je toho příslibem), nebude další deska patřit pouze do kvalitního pelotonu moravské rockové školy, ale zařadí se na jeho čelo. Pro tentokrát – dobrá deska, hodná vaší pozornosti.